CO JE TO PSINCOVÝ KAŠEL?
Psincový kašel je velmi nakažlivé onemocnění respiračního aparátu u psů, které je způsobeno komplexem několika virů i bakterií. Občas se můžeme setkat s názvem bordetelóza, podle nejčastějšího z bakteriálních patogenů v tomto komplexu nebo pak odborněji infekční laryngotracheitida.
Psincový kašel se projevuje jako zánětlivý proces v průdušnici a průduškách podobně jako je tomu u lidí během nachlazení. Jde o nemoc rozšířenou po celém světě a většina psů se s ní během svého života alespoň jednou potká.
Nejvážnější průběh a komplikace psincového kašle se projevují nejčastěji u štěňat, která mají ještě nevyspělý imunitní systém. Dálší ohrouženou skupinou jsou starší psi s oslabeným imunitním systémem, březí feny a také psi, kteří již trpí některou z dalších respiračních nemocí.
JAK SE PSINCOVÝ KAŠEL PROJEVUJE?
- nejčastějším symptomem je dlouhotrvající suchý kašel
- dávení až zvracení
- vodnatý výtok z nosu
- nechutenství
- v mírných případech jsou psi obvykle aktivní a mají zachovaný apetit
- ve vážných případech onemocnění přechází až do zápalu plic
CO ZPŮSOBUJE PSINCOVÝ KAŠEL?
Na vzniku psincového kašle se podílí jeden nebo více několika patogenů a to jak virů, tak bakterfií. Nejvýznamnější je zejména Bordetella bronchiseptica, ale následně spolupůsobí i mnoho sekundárních bakteriálních patogenů.
JAK SE PSINCOVÝ KAŠEL PROJEVUJE A DIAGNOSTIKUJE?
Klinické příznaky se objevují většinou 3–4 dny poté, co se pes setkal s vetší skupinou jiných psů (psí hotel, výstava, útulek…), ale inkubační doba nemoci může být až 10 dní. Vakcinace také může vyvolat mírné příznaky psincového kašle. Diagnostika psincového kašle je taložena především na identifikaci příznaků a historii setkávání se s nemocnými psy.
Veterinární lékař bude klást několik otázek, kterými bude zjišťovat, zda pacient trpí suchým nebo vlhkým kašlem.
V případě, že během terapie nedochází k očekávanému zlepšení, mohou být nezbytné další testy ke zjišění konkrétní příčiny kašle, například bakteriální kultivace a antibiogram, nebo pak náročnější PCR vyšetření. Ty jsou však poměrně komplikované a zpravidla se nepodaří izolovat prvotní příčinu onemocnění.
LÉČBA PSINCOVÉHO KAŠLE
Konkrétní formu léčby určí veterinář na základě vyšetření. U mírných projevů onemocnění zpravidla postačí podpůrná terapie. Jedná se o klidový režim, teplo, kvalitní stravu (ideálně měkkou stravu, ať příjem krmiva nezpůsobuje další dráždění) a příjem tekutin. Obojky se nahrazují postrojem, aby nedocházelo k dalšímu dráždění průdušnice. Přípravky podporující imunitu jako jsou betaglukan, imunoglukan apod. jsou taktéž vhodné. Velmi dobré zkušenosti máme s použitím jitrocelového sirupu. Nemocní psi musí být odděleni od zdravých jedinců.
Závažnější případy jsou pak řešeny individuálně.
JAK OCHRÁNIT PSA PŘED PSINCOVÝM KAŠLEM?
Psincový kašel se šíří podobně jako nachlazení u lidí – kontaktem a kapénkovou infekcí. Rizikové jsou proto výstavy, psí parky, psí hotely nebo útulky.
Proti psincovému kašli existují také vakcíny. Je ale potřeba uvědomit to, že onemocnění je způsobeno zpravidla kombinací spolupůsobení patogenů. Dnešní vakcíny jsou ale účinné proti těm nejčastějším z patogenům: psí adenovirus 2 , virus parainfluenzy a Bordetella bronchiseptica.
Kvůli komplexnímu charakteru psincového kašle tato vakcinace nezaručuje, že pes se 100% nenakazí. Výrazně ale zkracuje délku choroby a klinické příznaky a také významně zamezuje následnému šíření nemoci na další psy. Proto je vakcinace proti těmto nemocem často podmínkou psích hotelů, útulků nebo výstav.
Pro efektivní zastavení šíření psincového kašle mezi psy je nejdůležitějším krokem izolace. To znamená, že každého psa s kašlem je nejlepší držet odděleně od zdravých psů až do doby, kdy nejsou zcela vyléčeni.
PŘENOS NA ČLOVĚKA
Přenos psincového kašle na lidi je velmi vyjíměčná věc, nicméně je vhodné být obezřetný, snížit kontakt s nemocným psem a zvýšit hygienické návyky.